ODEVZDANÉ PREFERENCE
| T | A | I | E | F | R | G | beduin z pouste | | G | F | I | R | A | T | E | Crucian | | F | E | R | G | T | A | I | Dejnog | | E | F | T | R | G | A | I | chlasty | | T | F | I | R | G | A | E | Ota Bismarck | | T | R | E | G | A | F | I | partes | | R | F | E | G | T | A | I | Stepan | 2014 jaro Situace před vyhodnocením:
 Vyhodnocení:
Ahoj!
Myslel jsem, že se už k Loretě nebudu vracet, když jsem vypadl už tak dávno. Byla to partie, kterou jsem si takřka protrpěl od začátku až do hořkého konce. Partie, kde jsem, myslím, neudělal žádnou zásadní chybu, přesto se vyvíjela pro mně zcela nepříznivě, bez naděje na reálný obrat situace. Pravidelné a smysluplné diplomatické korespondence jsem se dočkal jen od Itálie, která si ovšem postavila strategii na co nejrychlejším vymazání Turecka z mapy světa. S pomocí Ruska jsem nemohl
počítat od chvíle, kdy postavilo druhou flotilu v Sevastopolu. Poslední soused - Rakousko - odpovídalo na mé naléhavé depeše sporadicky, pozdě a stylem: "Půjdu do XY, že ti to nevadí?". Vzdálenější velmoci byli natolik zaujaty vzájemným zápolením, že nechaly Itálii zcela volné ruce, což se jim nakonec i vymstilo.
Přesto jsem si zase po dlouhé době rád zahrál.
partes, Turecko
******************************************************
Ahoj všem,
děkuju GM za vedení hry a svatou trpělivost, protože z neustálých odkladů totů musí na hlavě již mít svatozář. Dovolím si okomentovat partii ze svého pohledu a asi nejlepší to bude, když se vyjádřím k jednotlivým soupeřícím velmocem, protože ke každé z nich jsem měl specifický vztah a každá z nich - každý z vás - měl pro vývoj hry a mé první místo svůj význam.
Rakousko:
V žádné z partií, které jsem dosud odehrál (ač jsem na webu nováček naživo mám odehráno dost) nepřinesla brzká rakousko-italská válka ani jedné straně nic dobrého. Toho jsem se držel a měl v úmyslu sehrát Lepanto. První rok standardní, pro druhý rok bylo domluvené rovněž standardní: Bud-Tri, Alb-Gre, Ser S Alb-Gre, Apu-Tun, Ion C Apu-Tun, Ven-Tri. Z Rakouska však přišel návrh na Bud-Rum, Ser S Bud-Rum, Alb-Gre. Byl jsem právě uprostřed psaní velmi dlouhého vysvětlovacího e-mailu Rakousku, proč je to tak špatný nápad (nasere Rusko, vystraší Itálii i Turecko), když mě napadlo, že je vlastně docela hloupé to Rakousku takhle polopatě vysvětlovat, když z toho mohu sám
vytěžit. Provedení se zdařilo, Ondra prošvihl budování a tím byl rakouský osud zpečetěn. Současně to umožnilo silný a rychlý italský nástup.
Turecko:
Úvodem musím Partesovi vyseknout kompliment. Pánové, prosím neurazte se vy ostatní, ale pokud by si podle mě zasloužil partii vyhrát někdo jiný a někomu bych to přál, tak to byl právě. Neskočil mi hned na návrh turecko-italského spojenectví a velmi zkušeně dal najevo, že takové spojenectví bude jen těžko fungovat v pozdější fázi hry, čímž mi kromě jiného naznačil, že jej budu muset eliminovat rychle, protože později už bude obezřetný. Důvod pro eliminaci byl i ten, že bylo zřejmé, že hře rozumí velmi dobře a to je s ohledem na rivalitu Turecka a Itálie ve Středomoří vskutku problém. Když bylo jasné, že mu s Ruskem jdu po krku, dokázal vzburcovat Francii (předpokládám, že je to Tvá práce, že příteli pobočníku?). Já ji naštěstí dokázal zase uklidnit. Později s Itálií u svých hranic přišel s koaličním návrhem proti Rusku. Odpověděl jsem, že jej považuji za dobrý, což je pravda, ale dobrý je za 3.
Mnoho hráčů by asi zlákal rychlý a snadný zisk několika toho času ruských center, jenže já nepřehlédl hlavní nevýhodu návrhu - bez pomoci Ruska ovládajícího Černé moře nikdy nedobudu Turecko. Ne, Rusko jsem v té době potřeboval. Postup proti Turecku byl stále plán lepší. Nu a postup nejlepší byl
využití znalosti tureckých rozkazů k rychlé eliminaci Turecko. Partesi omlozvám se, ale chápeš, že to muselo být. Opravdu jsi hrál výborně, jen mně se podařilo získat na svou stranu Rusko, což bylo klíčové.
Rusko:
I Štěpánovi musím za hru poděkovat. Zejména v několika prvních rocích jsem z neutrálních ruských tahů byl hodně nervózní a docela se bál, zda je Rusko na mé straně (i proto jsem rázně vyplul na východ, abych Rusku demonstroval, na jaké straně jsem já). Na mé straně byl, setrval na ní po celou dobu hry a současně v jejím závěru pochopil a dobře přijal to, že se italská vojska otočila proti němu. Přiznávám, že jeho vytíženost prací a malou ratolestí byla pro mě značně komplikovaná. Veškeré plánování či případné vyjednávání s ostatními stranami jsem musel odvést já a strohá komunikace z
Ruska tomu nepřidala. Naopak pár prošvihnutí pomohlo tomu, že můj ruský spojenec byl na Balkáně oslabený. Nicméně plně chápu ruské vytížení a těším se na nějakou příští hru až bude ratolest odrostlejší či práce méně, myslím, že bude velmi zajímavá.
Německo:
Při komunikaci a výměně depeší s Crucianem jsem se mnohdy královsky bavil - což platí i o výměně depeší s Partesem. Když jsem pochopil pevnost a sílu anglo-francouzské koalice, bylo mi jasné, že musím udělat maximum pro její zpomalení a zadržení. Diplomaticky se to nezdařilo, ač jsem se snažil Francii otočit proti Anglii, vojensky jsem dělal, co jsem mohl. Plánoval rusko-německou defenzivu o ofenzivu na severu, bránil Německo jak to jen šlo. Vývoj na Balkáně byl příznivý, takže na to prostor byl a posléze jsem mohl k francouzským břehům vyslat svá loďstva a upoutat tak francouzskou pozornost jinde. V závěru mě sice nepotěšilo německé obrácení proti Rusku, které bylo vzápětí zneužito Anglií, ale chápu, že Německo nechtělo jen pomalu zkomírat a chtělo se pokusit o nějaké aktivní zahrání, které jej vrátí zpět do hry.
Francie:
Domnívám se, že vztahy s Francií jsme dokázali po celou dobu hry udržet korektní a přiznám se, že mě docela bavilo francouzské vyjednávání. Když Balkán padl a bylo jasné, že mým cílem je Francie, respektive Středomoří, snažila se Francie vyjednávat, otočit mě proti Rusku a zlákat na všechno možné, ačkoli neměla co nabídnout. Opravdu se mi to líbilo, mám rád, když se někdo nevzdává a vyjednává i uprostřed začínající nebo blížící se války, případně i když válka běží naplno... ...tady se partie lámala. Francie mi umožnila proniknout do Atlantiku, což považuju za její zásadní chybu, nicméně měla pevnou neprůchodnou obranu. Německo, jehož pomoc z Mnichova byla klíčovou součástí mého plánu, se nechalo zlákat Anglií, do kanálu jsem se kvůli anglickému bouncu nedostal a už se zdálo, že mé snažení bude marné. Opravdu nevím, co bych v tom Atlantiku prováděl. Možná bych se snažil ohrozit Anglii, nebo spíš nějak blufovat a hledat slabé místečko, které mi umožní přece jen Středomoří dobýt. ...a slabé místečko se objevilo a přišlo ze zcela nečekaného směru. Pevná anglicko-francouzská koalice se zhroutila v pro mě ten nejlepší čas...
Anglie:
Tomovi mi nezbývá než poděkovat. Za mým vítězstvím stály tři staby. Můj stab Rakouska, můj stab Turecka a anglický stab Francie. Bez prvních dvou bych nenarostl tak rychle a nezískal klíčovou převahu, bez třetího bych to dost možná nedotáhl - a nebo jen těžko - k vítězství. Upřímně absolutně tenhle krok nechápu. Jedním tahem jednak oslabit a jednak nasrat Francii, která vesměs jako jediná drží obrannou linii proti Itálii mi přijde opravdu velmi netaktické. Jediné, co snad bych dokázal
pochopit, ač já sám to neuznávám, je snaha zajistit si druhé místo. Ovšem tu bych chápal jen tehdy, kdyby italské vítězství bylo neodvratné, což tady rozhodně nebylo. A to zejména proto, že v diplomacii víc, než kde jinde platí, že druhý je prvním poraženým. Nu, děkuju mnohokrát.
Díky tedy všem za dobrou hru. Tímto vyhlašuji na evropském kontinentě svatou říši římskou. Rusku nabízím výměnu domovského Sevastopolu za tureckou Ankaru, uznávám autonomii anglické, francouzské a ruské říše v současném stavu a zaručuju jim neutralitu a autonomii - samozřejmě s povinností odvádět Itálii daně. Díky a ahoj v nějaké příští hře.
Budu rád i za vaše komentáře a za váš pohled na hru. Rád se dozvím něco ze zákulisí z druhé strany, docela by mě zajímaly pohledy zejména ze západu. Ačkoli z východu vlastně taky :-)
S pozdravem
Ota Bismarck, král italský Situace po vyhodnocení:
 |
